"Nechci se vnucovat."
Tohle je jedna z vět, které slyším od finančních poradců nejčastěji.
Neřeknou:
"Mám strach."
Řeknou:
„Nechci být otravný.“
„Nechci se vnucovat.“
„Nevím, co bych psal.“
„Ještě nejsem dost zkušený.“
Na první pohled to zní rozumně.
Ve skutečnosti je za tím často jedna jediná věc.
Strach být vidět.
Dříve stačilo být dobrý.
Dnes nestačí.
Můžeš být skvělý poradce.
Poctivý.
Odborný.
Empatický.
Ale pokud o tobě nikdo neví…
klienti si tě nevyberou.
Ne proto, že jsi horší.
Ale proto, že jsi neviditelný.
Co se děje v hlavě
Mozek si pokládá otázky:
Co když se mi budou smát?
Co když někdo napíše negativní komentář?
Co když si kolegové budou něco myslet?
Co když napíšu hloupost?
A výsledek?
Raději nenapíšu nic.
Jenže mlčení je dnes také rozhodnutí.
Největší paradox
Většina poradců nemá problém mluvit hodinu s klientem.
Ale napsat deset vět na LinkedIn?
To je často mnohem těžší.
Protože tam nejde o znalosti.
Jde o pocit, že nás někdo hodnotí.
Co říkám klientům
Nezačínej otázkou:
"Bude to dokonalé?"
Začni otázkou:
"Pomůže to jednomu člověku?"
Pokud ano…
publikuj.
Lidé nehledají dokonalé poradce.
Hledají poradce, které znají.
A pokud chceš být první volbou…
musíš být nejdřív vidět.